Domů

Domů > Články > Postižení se hlásí o svá práva i v evropském měřítku

info@bezbarier.cz

Postižení se hlásí o svá práva i v evropském měřítku

   BRUSEL - Přijetím rezoluce a manifestu, požadujících lepší prosazování práv postižených, účinnější ochranu před diskriminací a rychlejší odstraňování veškerých bariér, skončilo včera v Bruselu dvoudenní zasedání "Evropského parlamentu zdravotně postižených".

"Společnost a politika se samy od sebe nezmění. Musíme se změnit i my sami, být méně slabí a více účinní," apeloval v závěrečném projevu předseda Evropské federace postižených Yannis Vardakastanis.

Příležitost je na cestě - postižení, představující podle odhadů až pětinu populace "patnáctky" a až čtvrtinu v přistupujících státech, si chtějí vzít větší slovo ve volbách do Evropském parlamentu v červnu příštího roku, jakož i v národních sněmech, aby mohli důrazněji prosazovat antidiskriminační pravidla zejména v přístupu na pracovní trh.

"Měli bychom podporovat takové kandidáty do EP, kteří nejen budou znát problematiku postižených, ale také budou aktivně prosazovat naše zájmy," soudí i předseda české Národní rady zdravotně postižených Václav Krása, podle něhož handicapovaní, spolu se svými rodinami, mohou představovat "významnou politickou sílu", dokáží-li se ovšem sjednotit.

Ještě dříve dvě stovky delegátů ze všech zemí zatleskaly předsedovi EP Patu Coxovi za slib usnadnit přístup postižených do institucí EU v Bruselu, Štrasburku a Lucemburku, komisařce Anně Diamantopuluové za prosazování antidiskriminačních směrnic a za návrh akčního plánu, který má do roku 2010 dále zlepšit postavení handicapovaných, či předsedovi Řeckého olympijského výboru, který slíbil, že letní olympiáda bude vskutku přístupná všem, a to poprvé i včetně Akropole.

Sama debata, tlumočená do posunkové řeči a zobrazovaná i velkými písmeny na plátno, překypovala emocemi a řečníci z různých zemí si shodně stěžovali na nedodržování pravidel hry, diskriminaci v práci a ve vzdělávání či nedostatek financí.

"Jsme stále vytěsňováni na okraj společnosti," postěžovala si zástupkyně německých invalidů. Portugalský delegát vypočítal, že jen pětina postižených v jeho vlasti má práci a že postižené děti nadále čelí překážkám v začlenění do vzdělávacího systému.

Krása, který je sám vozíčkářem, si sice pochvaloval, že v budově EP v Bruselu nenarazil na žádný problém, jakkoli dosud postrádal překlad do češtiny, ale sama belgická metropole má co napravovat. "I britská delegátka si všimla, že Praha je podstatně méně bariérová než Brusel. Třeba máme na semaforech zvukovou signalizaci pro nevidomé, což tady prakticky neexistuje, a nájezdy na chodníky jsou tu velmi nevhodné, takže handicapovaný je sám těžko překoná," řekl a s uspokojením kvitoval, že "nejsme ve všem pozadu".

V debatě Krása upozornil na klíčový problém zajistit postiženým právo volby, jaký způsob sociální péče si zvolí; v Česku se systém od dob komunismu podle jeho slov nezměnil a nadále preferuje velké a "odlidštěné" sociální ústavy, které podle přijaté rezoluce mají být do pěti let zrušeny. Rok od roku se také zhoršuje situace se zaměstnáváním postižených, z nichž polovička je bez práce, a veškerá opatření k nápravě se dosud míjejí s účinky, podle Krásy proto, že nejsou dotažena do konce.

Také jeho slovenský protějšek Branislav Mamojka doufá, že rezoluce z evropského fóra pomohou zlepšit situaci postižených v rozšířené unii i ve vlasti, kde se legislativa mnohdy překotně mění, občas i v neprospěch postižených.

"Některé věci by se daly vykládat z hlediska evropských norem jako diskriminační. Například nejnověji přijatý zákon o dani z příjmu praví, že zaměstnanému občanovi se z daní odpočítává jistá částka na nezaopatřené děti, avšak je tu skupina občanů, kteří jsou nezaměstnaní nikoli z vlastní viny, ale protože jsou postižení. Mohou mít nezaopatřené děti, ale nemohou si odečíst tuto sumu ze svých daní, a proto budou mít jejich děti o 400 korun méně," poznamenal. Ve svém vystoupení se Mamojka zasazoval především o zachování zvýhodněného přístupu sdružení postižených k pomoci z fondů EU i po rozšíření unie, například jde o nižší podíl spolufinancování projektů či granty pro cesty na semináře a konference.

Obdobné reprezentativní shromáždění se sešlo v EP naposledy před 10 lety, kdy Česko a Slovensko ještě pozvány nebyly.

Milan Syruček čas hej

(ČTK, 12. 11. 2003)


ctk

Doporučené rozlišení 800x600, MSIE 5.0.